V obchodě jsem jednou stál vedle ženy, která se ptala prodavače, kterou z těch tří krabic s nápisem Switch má koupit vnukovi. Prodavač jí začal vysvětlovat rozdíly ve výkonu a ona po minutě mávla rukou, že chce jen vědět, jestli to bude hrát na televizi. Přesně tahle otázka rozhoduje víc, než by se zdálo. Tři konzole nesou stejné jméno, ale hodí se na docela jiné situace.

Tři krabice, jeden název, jiný účel

Nintendo Switch Lite je nejmenší a nejlevnější člen rodiny, čistě přenosná konzole do ruky. Nintendo Switch OLED je vylepšená verze klasického konceptu, umí obojí, přenosné hraní i televizi. A Nintendo Switch 2 je nejnovější generace, výkonnější, s větším displejem, a zároveň nejdražší ze všech tří. Žádný model tu neprohrává a jiný nevyhrává, jde o tři odlišné nástroje pro tři odlišné situace. To, který je pro vás „nejlepší“, záleží čistě na tom, jak a kde budete hrát.

Než se pustíme do jednotlivých modelů, jedna poznámka k herní knihovně. Naprostá většina her funguje na všech třech variantách stejně, protože jde pořád o stejnou rodinu konzolí s podobnou architekturou. Výjimkou jsou nejnovější velké tituly navržené přímo pro výkon Switche 2, které na starší hardware nedorazí. Podrobně se tomuhle rozdílu mezi generacemi věnuje jiný text, tady řešíme hlavně to, ve kterém těle chcete tu knihovnu hrát.

Switch Lite: cesta ven z domova a nic víc

Lite je menší, lehčí a levnější než zbytek rodiny, a to je celý jeho smysl. Má 5,5palcový LCD displej s rozlišením 1280 na 720 bodů, ovladače Joy-Con jsou napevno přišroubované, sundat je nejde, a hlavně tuhle konzoli nezasunete do doku. Na televizi ji nedostanete, ať zkoušíte cokoliv.

Podle výdrže baterie od Nintenda se Lite pohybuje zhruba mezi třemi a sedmi hodinami hraní, podle konkrétní hry. Je to nejmenší kus z celé rodiny, vejde se snadno do kapsy batohu, a proto sedne dětem, cestování v hromadné dopravě nebo lidem, kteří vědí jistě, že televizi k hraní nepotřebují.

Past, do které lidé naletí, je čekávání, že Lite jednou dokoupí dok a začne fungovat jako plnohodnotná konzole. Nepůjde to. Kdo počítá s hraním na velké obrazovce byť jen občas, Lite si nekupuje.

Lite má ještě jednu vlastnost, která z něj dělá dobrou druhou konzoli do domácnosti, kde už jeden Switch je. Je to nejlehčí a nejmenší kus z celé rodiny, takže se vejde i do menší kapsy nebo přihrádky v autě, a díky pevně přišroubovaným Joy-Conům se u něj nemusíte bát, že se ovladač při nošení v tašce uvolní nebo ztratí.

Switch OLED: displej na prvním místě

OLED verze vzala základní koncept Switche a vylepšila hlavně to, na co se nejvíc díváte. Displej naskočil na 7 palců a přešel z LCD na technologii OLED, kde si každý bod svítí sám a černá je díky tomu opravdu černá, ne jen tmavě šedá. Barvy působí sytěji a kontrast je vyšší, což v ruce poznáte na první pohled, hlavně u tmavších her.

Rozlišení zůstalo na 1280 na 720 bodech stejně jako u Lite, tady se nezměnilo číslo, ale kvalita panelu. Baterie vydrží podle Nintenda přibližně čtyři a půl až devět hodin, o něco víc než u Lite. OLED verze si zachovala dok i sundavatelné Joy-Cony, takže mezi rukou a televizí přepínáte stejně jako u původního Switche.

Cena je vyšší než u Lite, ale nižší než u Switche 2. Dává smysl lidem, kteří tráví hodně času s konzolí v ruce a chtějí lepší obraz, zároveň ale nepotřebují nejnovější výkon ani nejnovější hry navržené přímo pro Switch 2. OLED verze má oproti původnímu Switchi vylepšený i stojánek, tedy širší a stabilnější kovovou nožku, kterou konzoli postavíte na stůl bez doku a hrajete ve dvou s Joy-Conem v každé ruce. Na původním Switchi byla stejná nožka užší a méně stabilní, u OLED verze drží konzoli pevněji i na nerovném povrchu, třeba na sedačce vlaku.

Switch 2: nejnovější, nejvýkonnější a nejdražší

Switch 2 je nová generace s výrazně silnějším hardwarem, displejem 7,9 palce v rozlišení 1920 na 1080 bodů, podporou HDR10 a proměnlivou obnovovací frekvencí až 120 Hz. V doku umí obraz až ve 4K při 60 snímcích za vteřinu. Baterie podle údajů Nintenda vydrží přibližně dvě až šest a půl hodiny, rozpětí je široké, protože náročnější hry ji vybijí rychleji než jednodušší tituly. Podrobnému srovnání výkonu a toho, co přesně se mezi generacemi změnilo, se věnuje samostatný článek o Switchi 2 a původním Switchi. Tady stačí vědět, že jde o nejschopnější a zároveň nejdražší variantu z celé rodiny, a že na ni vycházejí i hry, které na starších Switchích nepůjdou vůbec.

Dokování: kdo vůbec potřebuje televizi

Tahle jedna vlastnost rozděluje celou nabídku na dvě skupiny. Lite dok nemá a mít nebude, je to čistě přenosné zařízení. OLED i Switch 2 dok mají a fungují jako klasická televizní konzole i jako handheld podle nálady.

Pokud si nejste jistí, kolik budete hrát u televize, zkuste si upřímně odpovědět, jak často sedíte u obrazovky v obýváku ve srovnání s hraním na cestách nebo v posteli. Kdo je většinu času mimo domov nebo hraje hlavně večer v posteli, dokovací funkci možná nikdy nevyužije a Lite mu ušetří peníze zbytečně utracené za funkci, kterou nepoužije.

Sundavatelné, nebo napevno přišroubované ovladače

Druhá vlastnost, která rozděluje nabídku, souvisí s ovladači. U OLED verze i Switche 2 jdou Joy-Cony sundat a rozdělit, každý pak funguje sám jako malý ovladač pro jednu ruku. Vybalíte konzoli a hned můžete hrát ve dvou, aniž byste cokoliv dokupovali. U Lite tahle možnost neexistuje, Joy-Cony jsou součástí těla konzole a fungují jen společně, jako jeden celek.

Pro hru ve dvou lidech na jedné obrazovce, ať už u televize, nebo na stole přes vestavěný stojánek, potřebujete tedy buď OLED verzi, nebo Switch 2. S Lite tenhle typ hraní bez dokoupeného druhého ovladače nerozjedete, protože sdílet jediný pevný pár Joy-Conů mezi dvěma lidmi se prostě nedá.

To ale neznamená, že na Lite hrajete vždycky sami. Řada her podporuje hraní přes internet nebo takzvané stahování hry pro druhého hráče, kdy si druhý majitel Switche stáhne zdarma zmenšenou verzi hry potřebnou pro lokální multiplayer, i když ji sám nevlastní. Lite v tomhle omezení nemá, jen vás nutí mít pro každého hráče vlastní konzoli, ne jednu sdílenou s rozdělenými Joy-Cony.

Displej vedle sebe

Když postavíte všechny tři displeje vedle sebe, rozdíly jsou čitelné i bez tabulky čísel. Lite má nejmenší a nejméně ostrý displej ze všech, OLED nabízí stejné rozlišení, ale sytější barvy a hlubší černou díky jiné technologii panelu. Switch 2 jde dál v obou směrech, větší úhlopříčka i vyšší rozlišení, navíc s plynulejším obrazem díky vyšší obnovovací frekvenci.

Milovníci pomalejších her a čtení textu ocení hlavně kontrast OLED panelu. U akčních titulů, kde záleží na plynulosti pohybu, je citelnější rozdíl u Switche 2 s jeho vyšší frekvencí.

Kolik místa na hry vlastně dostanete

Vnitřní úložiště se mezi modely liší víc, než by se čekalo. Lite má 32 gigabajtů, OLED verze dvojnásobek, tedy 64 gigabajtů, a Switch 2 skočil rovnou na 256 gigabajtů. Část z toho zabere systém konzole ještě před prvním spuštěním, takže reálně dostupné místo je o něco menší, než uvádí krabice. U Lite a OLED verze to v praxi znamená, že paměťovou kartu budete potřebovat prakticky od začátku, pokud plánujete stahovat víc než pár menších her. Obě starší konzole berou běžné karty microSD, které dnes koupíte skoro kdekoliv a nejsou drahé. Switch 2 má sice o dost větší vnitřní paměť, ale jak jsem zmínil u paměťových karet výš, když ji přesto zaplníte, čeká vás dražší varianta karty typu microSD Express, kterou starší konzole nepoužijí.

Cena a pro koho se který model vyplatí

Přesné ceny se liší podle regionu, obchodu a času, takže konkrétní částky tady neuvedu. Obecně platí, že Lite je nejlevnější varianta, OLED stojí o kus víc a Switch 2 je nejdražší ze všech tří. Než nakoupíte, ověřte si aktuální ceny přímo u Nintenda nebo u prodejce, protože se hýbou i v průběhu roku.

Lite dává smysl dítěti na první konzoli, cestovateli, který chce co nejmenší zavazadlo, nebo druhé konzoli do domácnosti vedle hlavní televizní. OLED sedne lidem, kteří tráví s konzolí v ruce hodně času a chtějí lepší obraz, ale nespěchají na nejnovější hry a výkon. Switch 2 je pro ty, kdo chtějí nejnovější tituly, nejlepší výkon a nevadí jim za to připlatit. Rozdíl v ceně mezi jednotlivými modely bývá dost velký na to, aby stál za zvážení, jestli opravdu potřebujete tu dražší variantu, nebo jestli vám levnější stačí. Než sáhnete po nejdražším kusu jen proto, že je nejnovější, zkuste si upřímně přiznat, kolik z jeho navíc funkcí reálně využijete. Kupovat výkon, který nikdy nevytížíte, je stejná chyba jako šetřit na konzoli, která vám bude za půl roku malá.

Kdy dává smysl mít doma víc modelů najednou

Nemusíte se rozhodovat jen mezi jedním kusem pro celou domácnost, v rodinách s víc hráči vídám často kombinaci, kdy menší dítě dostane Lite jako svoji vlastní konzoli a rodiče nebo starší sourozenec sdílejí OLED nebo Switch 2 u televize. Každý má svoje zařízení, nikdo nemusí čekat, až ten druhý dohraje, a cena celé sestavy vyjde nakonec podobně jako dvě dražší konzole, jen s lepším rozdělením podle toho, kdo co skutečně potřebuje. Stejná logika funguje i u dospělých, jeden člověk klidně vlastní Lite na cesty do práce vlakem a OLED nebo Switch 2 doma u televize, protože každá konzole pokrývá jinou situaci dne. Neexistuje pravidlo, že smíte mít jen jeden Switch, a řada lidí kombinaci obou přenosných a dokovatelných variant oceňuje víc než kompromisní jeden kus na všechno.

Na co si dát pozor

Lite nikdy nezapojíte do televize, ať byste sebevíc chtěli. Než ho koupíte, buďte si tímhle jistí. OLED i Switch 2 potřebují paměťovou kartu, když se vám zaplní vnitřní úložiště, a tady pozor na rozdíl mezi generacemi. Switch 2 jako herní úložiště bere výhradně karty microSD Express, starší běžná karta z OLED verze nebo z Lite mu na hry nestačí.

Výdrž baterie se u všech tří modelů výrazně liší podle konkrétní hry. Čísla, která výrobce uvádí, berte jako rozpětí, ne jako pevný slib, a u náročnějších her počítejte spíš se spodní hranicí.

Příslušenství, tedy pouzdra, ochranná skla na displej i některé nabíjecí doky, se mezi modely neshoduje kvůli různým rozměrům a umístění portů. Než něco dokoupíte, zkontrolujte, že je výrobek určený přesně pro váš model, ne jen obecně pro „Switch“. A poslední věc k bazaru. Použité konzole se prodávají za různé ceny podle stavu displeje a funkčnosti Joy-Conů, hlavně kvůli drift ovladačů, tedy samovolnému hlášení pohybu páčky. Před koupí z druhé ruky si nechte konzoli zapnout a chvíli s ní zahrát, ať vidíte, jestli páčky drží klid.

Shrnutí

Nejdřív si odpovězte na otázku, jestli budete hrát u televize. Pokud ne, Lite vám ušetří peníze i váhu v batohu. Pokud ano a chcete hlavně lepší displej v ruce, sáhněte po OLED verzi. A pokud chcete nejnovější hry a nejvíc výkonu a nevadí vám za to zaplatit víc, patříte ke Switchi 2.