Kamarád mi loni v prosinci volal, že mu prodali rozbitý Switch. Konzole prý nejde dostat na televizi, dok svítí, obrazovka zůstává černá. Když jsem k němu dojel, ukázalo se, že tablet zasunul do doku obrazovkou dozadu, takže konektor vespod nedosedl. Otočit a bylo. Přesně takové drobnosti stojí mezi vybalenou krabicí a první rozehranou hrou, a do manuálu je nikdo nenapíše.

Tenhle text neřeší, kterou verzi konzole koupit. Na to je samostatný přehled Nintendo Switch a Switch 2. Počítám s tím, že konzoli už doma máte, ať jde o původní Switch, OLED, Lite nebo novou dvojku, a jde o to dostat ji do stavu, kdy si opravdu hrajete.

Prvních deset minut zvládne konzole sama

Po prvním zapnutí vás Switch provede úvodním nastavením. Vyberete jazyk a region, připojíte se k wi-fi, konzole si stáhne aktualizaci systému a nakonec nabídne založení prvního uživatele i s ikonkou. Jednu věc nepřeskakujte, i kdyby se táhla. Aktualizaci systému. Bez ní se nedostanete do eShopu ani na hraní po internetu a část novějších her odmítne naběhnout, na pomalejší lince to klidně nechte běžet a jděte si uvařit čaj.

Kdo bude hrát u televize, potřebuje ještě dok. Napájení a HDMI kabel do televize se zapojují do zadní části doku pod odklápěcím krytem, ne zvenku, což mate spoustu lidí. Tablet do doku patří obrazovkou dopředu, tedy stejným směrem, kterým se díváte na televizi. Na televizi pak přepněte na ten HDMI vstup, do kterého jste dok zapojili. Většina televizorů to udělá sama, ale ne všechny.

Účet Nintendo a profil na konzoli nejsou totéž

Tady se plete nejvíc nováčků a při prvním rozbalování jsem si na tom vylámal zuby taky. Switch totiž pracuje se dvěma různými věcmi.

Uživatel je profil přímo na konzoli. Má jméno, ikonku a vlastní uložené pozice ve hrách. Profilů může být na jedné konzoli víc, takže každý v rodině hraje svůj postup.

Účet Nintendo je online účet vedený u Nintenda, ne na konzoli. Váže se k němu e-mail, nakoupené digitální hry a případné předplatné.

Aby fungoval eShop, hraní po internetu a rodičovská kontrola, musí být účet Nintendo připojený k uživatelskému profilu. Nintendo popisuje postup takhle: v systémovém nastavení otevřete sekci uživatelů, vyberete profil a zvolíte přihlášení k účtu Nintenda. Kdo účet ještě nemá, nechá si na konzoli zobrazit QR kód, načte ho telefonem, registraci dokončí na webu Nintenda a pak se na konzoli přihlásí. Jedna věc, o které byste měli vědět předem. Jakmile je účet k profilu jednou připojený, u toho profilu už ho nejde odpojit ani vyměnit. Nintendo to uvádí přímo ve svém návodu. Když se překliknete a přihlásíte cizí nebo starý účet, zbývá jediná cesta zpět: smazat celý uživatelský profil na konzoli.

A s ním jdou pryč i uložené pozice. Proto radím založit si účet Nintendo v klidu na telefonu nebo na počítači ještě předtím, než konzoli vůbec zapnete. Hesla se na malém displeji a ovladačem vyplňují mizerně a překlepy tam vznikají samy. Jak spolu jednotlivé herní účty na různých platformách souvisejí a proč se vyplatí držet je v pořádku, rozebírá přehled herních účtů.

eShop a cesta k první hře

eShop je obchod přímo v konzoli, na domovské obrazovce ho poznáte podle ikony oranžové nákupní tašky, bez připojeného účtu Nintendo se do něj nedostanete. Nákup pak funguje jako v běžném e-shopu. Najdete hru, potvrdíte koupi, zaplatíte kartou nebo předplaceným kreditem. Stahování se spustí samo a průběh vidíte přímo pod ikonou hry na domovské obrazovce. Běží dál i v režimu spánku, takže konzoli můžete zavřít a jít spát.

Fyzické hry chodí na malých kartičkách, kterým se říká cartridge. Zasunou se do slotu na horní hraně konzole pod krytkou a hra naskočí sama. U Switche 2 tady ale přibyl háček, o kterém řada kupujících neví. Existují takzvané Game-Key Cards. Vypadají jako běžné herní kartičky a poznáte je jen podle ikony klíče na přední straně, samotnou hru neobsahují, jsou pouze klíčem ke stažení. Při prvním spuštění potřebujete internet a volné místo v paměti, kolik přesně, to Nintendo uvádí na obalu. Kartička navíc musí být při každém hraní zasunutá v konzoli.

Kdo počítá s tím, že koupí krabici a na chatě bez signálu si hned zahraje, bude zaskočený.

A pak paměť. Ta dojde dřív, než čekáte, hlavně u starších modelů, které mají vnitřního úložiště opravdu poskrovnu. Rozšiřuje se paměťovou kartou a tady se generace rozcházejí. Původní Switch, OLED i Lite berou běžnou kartu microSD. Switch 2 přijímá jako herní úložiště výhradně microSD Express, a to do kapacity 2 TB. Starou kartu z původní konzole v něm použijete leda na přenos snímků obrazovky a videí, hry ani uložené pozice z ní nenačtete.

Do ruky, na stůl, do doku

Switch umí tři režimy a přepínání mezi nimi je celý vtip téhle konzole.

V ruce je základní poloha: tablet s naklapnutými Joy-Cony, hrajete na vlastním displeji kdekoliv.

U televize znamená tablet zasunutý v doku. Obraz naskočí na velké obrazovce během pár vteřin, Joy-Cony sundáte a zacvaknete je do plastového držáku, který je součástí balení. Nebo sáhnete po Pro Controlleru, tedy velkém klasickém ovladači, který se dokupuje zvlášť.

Na stole je režim, na který se zapomíná nejčastěji. Vzadu na konzoli je výklopný stojánek. Postavíte ji na stůl, každý si vezme jeden Joy-Con a hrajete ve dvou z jedné obrazovky, aniž byste cokoliv dokupovali. Ve vlaku nebo na chalupě u toho uteče večer. Které hry tenhle formát podporují a jak se u nich dělí obrazovka, rozebírá text o hraní ve dvou na jedné obrazovce.

Přepínání mezi režimy nevyžaduje žádné nastavování, vytáhnete konzoli z doku a hra běží dál na displeji, zasunete ji zpátky a obraz skočí na televizi. Nic se nekopíruje, nic se nepotvrzuje. Sám nad tím po pár týdnech přestanete přemýšlet.

Dvě omezení ale zmínit musím. Lite dok nemá a na televizi ho nedostanete, Joy-Cony u něj navíc nesundáte, takže stolní hraní ve dvou z jedné konzole odpadá. A v doku pracuje konzole s vyšším rozlišením než v ruce, takže obraz na televizi bývá ostřejší. Na malém displeji ten rozdíl neuvidíte, na velké obrazovce ano.

Joy-Cony: sundat, nasadit, spárovat

Joy-Cony jsou dvojice ovladačů po stranách tabletu a jejich sundávání se liší podle generace. U původního Switche a OLED verze sedí Joy-Con na kolejničce. Zmáčknete kulaté tlačítko vzadu na ovladači a vysunete ho nahoru. Nasazuje se opačně, seshora dolů, dokud necvakne. Když to jde ztuha, netlačte silou. Nejspíš jste netrefili kolejničku.

Switch 2 to má jinak. Joy-Cony 2 drží magneticky, uvolní se tlačítkem na zadní straně a nasadí se prostým přiložením.

Ovladače se dobíjejí, jen když jsou nasazené na konzoli. Sundané Joy-Cony se pomalu vybíjejí a v běžném plastovém držáku se nenabíjejí, na to je potřeba nabíjecí varianta držáku. Kdo hraje dlouhé večery u televize, ať je občas vrátí zpátky na konzoli.

Když ovladač přestane reagovat nebo ho chcete použít na jiné konzoli, řeší se to párováním. Slouží k tomu malé kulaté tlačítko SYNC na vnitřní hraně Joy-Conu, mezi tlačítky SL a SR. Podržíte ho pár vteřin ve chvíli, kdy máte na konzoli otevřenou obrazovku pro připojení ovladačů.

A pak je tu drift. Páčka začne hlásit pohyb, i když se jí nedotýkáte, a postava si jede vlastním směrem. U starších Joy-Conů je to známá bolest. První pomocí bývá kalibrace páček v systémovém nastavení v sekci ovladačů. Někdy zabere, někdy ne, protože jde o mechanické opotřebení. Když je konzole v záruce, řešte servis přímo u Nintenda nebo u prodejce, kde jste ji koupili. Podmínky se liší podle regionu a stáří konzole.

Než konzoli pustíte k dětem

Switch kupují často rodiče a bývá to první konzole v domácnosti. Než ji dítě dostane do ruky, projděte dvě věci.

Datum narození u účtu. Nintendo se na něj ptá záměrně, protože podle věku rozlišuje dětský a dospělý účet a podle toho omezuje nákupy i komunikaci s cizími hráči. Vyplňte skutečné datum, ne odhad.

Rodičovská kontrola. Nastavuje se přes samostatnou aplikaci Nintenda v telefonu a umí hlídat denní herní dobu i to, jaké hry smí dítě spustit podle věkového značení PEGI. Jak celý systém věkových doporučení funguje a co se dá reálně omezit, popisuje návod o rodičovské kontrole a PEGI.

Na co si dát pozor

Účet se k profilu připojuje jednou a natrvalo, když si u profilu spletete účet, jediná oprava je smazat profil i s uloženými pozicemi. Konzole z bazaru může mít přihlášený cizí účet. Digitální hry patří účtu, ne konzoli, takže jakmile prodávající svůj účet odhlásí, knihovna zmizí s ním. Kupujete hardware, ne cizí hry.

Kartička s ikonou klíče není plná hra, bez internetu a bez volného místa v paměti si ji nezahrajete a při hraní ji musíte mít zasunutou v konzoli. Paměťová karta ze starého Switche na hry ve Switchi 2 nestačí. Potřebujete microSD Express.

Ceny, obsah předplatného Nintendo Switch Online i dostupnost češtiny u konkrétní hry se mění a liší se podle regionu. Než něco koupíte, ověřte si aktuální stav přímo u Nintenda nebo u prodejce.

Co teď umíte

Jak hrát na Nintendo Switch se dá shrnout do čtyř věcí. Projít úvodní nastavení včetně aktualizace systému. Připojit k profilu ten správný účet Nintendo. Koupit hru v eShopu nebo zasunout kartičku. A osahat si přepínání mezi rukou, stolem a televizí. Zbytek se nabalí sám, hru od hry.

Kdybych měl vypíchnout jedinou radu, je to ta o účtu. Založte si ho v klidu na telefonu, poznamenejte si k němu heslo a teprve pak ho na konzoli propojte s profilem. Dvě minuty rozvahy vám ušetří večer, ve kterém byste jinak mazali profil a začínali od nuly.