Kamarádovi kdysi stačilo napsat do vyhledávače „hry zdarma ke stažení“ a kliknout na první odkaz. Instalátor spustil, antivirus se ozval dřív, než hra vůbec naběhla do menu, a v počítači mu zůstalo něco, o co nikdy nežádal. Přitom tu samou hru mohl mít stejný den, zadarmo a bez rizika, jen o pár kliknutí dál, v oficiálním obchodě. Tenhle text neřeší byznysové modely jako free to play nebo herní předplatná, soustředí se čistě na to, kde bezpečně stáhnout hru, kterou nemusíte platit, a jak nenaletět na podvod.

Steam, Epic a GOG rozdávají jinak, ne stejně

Cesty ke hrám zdarma se dělí zhruba na dva druhy. První skupina vám dá hru natrvalo, ať jde o klasickou rozdávačku, nebo o titul, který je zdarma sám o sobě. Druhá skupina je časově omezená, tedy demo, beta nebo free weekend, kdy si hru jen vyzkoušíte a sami se rozhodnete, jestli za ni zaplatit. Obě cesty jsou legální a bezpečné, pokud zůstanete uvnitř oficiálního obchodu.

Steam, Epic Games Store a GOG tvoří páteř legálního stahování na počítači, ale k rozdávání her přistupuje každý jinak. Epic Games Store jede na pravidelný rytmus: nový titul se mění zhruba jednou týdně, obvykle ve čtvrtek, a na vyzvednutí míváte zhruba sedm dní. Jakmile hru jednou přidáte na účet, zůstane vám v knihovně natrvalo, i kdybyste ji spustili až za rok. Někdy Epic přidá k rozdávačce ještě druhý titul, o Vánocích dokonce novou hru každý den. Abyste si mohli cokoli vyzvednout, potřebujete účet se zapnutým dvoufázovým ověřením, tedy druhým krokem přihlášení přes kód z aplikace nebo e-mailu vedle hesla. Berte to jako výhodu, ne obtíž: stejné ověření pak chrání i zbytek knihovny, kterou si za roky nasbíráte.

GOG žádný pevný rytmus nemá. Rozdávačky v sekci, které obchod říká „On the House“, přicházejí nárazově, obvykle v souvislosti s výprodejem, výročím hry nebo vydavatelskou akcí. Nejjistější je sledovat přímo hlavní stránku obchodu, banner s aktuální nabídkou tam nepřehlédnete.

Steam natrvalo rozdává hry výjimečně, zato má stálou sekci free to play a čas od času takzvaný free weekend, kdy si placenou hru zahrajete zdarma po dobu pár dnů, typicky od čtvrtka do neděle. Po skončení akce hra buď zmizí z knihovny, nebo v ní zůstane s tlačítkem na koupi místo tlačítka spustit. Je to nejpoctivější podklad pro rozhodování, protože zkoušíte hru na vlastním počítači, ne sestříhaný trailer na webu.

Vydavatelé mají vlastní krabici s dárky

Velcí vydavatelé si v posledních letech pořídili vlastní launchery a s nimi i vlastní rozdávačky. EA App čas od času pustí zdarma zkušební hodiny placené novinky, Ubisoft Connect zase pořádá vlastní free weekendy podobné těm steamovým. Sledovat je má smysl hlavně tehdy, když danou hru stejně chcete koupit a launcher už máte kvůli jiné hře nainstalovaný. Nabídka se obvykle objeví přímo na hlavní stránce launcheru po přihlášení, žádný samostatný web ani zvláštní e-mailovou registraci nepotřebujete.

Prime Gaming je jiný případ.

Měsíční nabídka her a herního obsahu je součástí předplatného Amazon Prime, takže úplně zadarmo to není, platíte za ni nepřímo přes jinou službu. Pro člověka, který Prime má kvůli dopravě zboží nebo videu, jde o příjemný bonus navrch. Pro toho, kdo by si kvůli hrám kupoval Prime poprvé, obvykle vyjde levněji koupit si rovnou jednu konkrétní hru se slevou.

Nemusíte hlídat rozdávačky ručně

Nemusíte si každou rozdávačku hlídat sami. Existují bezplatné weby a přehledy, jako gg.deals, které sbírají aktuální nabídky zdarma i probíhající slevy ze všech velkých obchodů na jedno místo a umí poslat upozornění, jakmile se objeví něco nového. Ušetříte tím čas, který byste jinak trávili proklikáváním jednotlivých obchodů každý den zvlášť. I tady platí stejné pravidlo jako jinde: takový web vás jen informuje a odkáže do oficiálního obchodu, nikdy sám nenabízí instalační soubor ke stažení.

Konzole a mobil mají vlastní výlohu

PC není jediné místo, kde rozdávačky sledovat. PlayStation Store, Xbox a Nintendo eShop mají vlastní filtr pro tituly zdarma přímo v obchodě na konzoli, obvykle pod označením „zdarma“ nebo „free to play“. Najdete tam stálou nabídku i příležitostné akce vydavatelů, podobně jako na počítači.

Na mobilu funguje totéž přes Google Play a App Store. Kategorie her zdarma tam bývá jedna z nejnavštěvovanějších sekcí obchodu vůbec, protože naprostá většina mobilních titulů se stahuje bez placení dopředu a vydělává až uvnitř hry. Stahujte výhradně přes tyhle dvě aplikace. Odkaz na instalační soubor mimo oficiální obchod, takzvaný APK mimo Google Play, otevírá stejná rizika jako pochybný web na počítači, jen v mobilu bývá obrana slabší a řada lidí na telefonu antivirus vůbec nemá.

Demo, beta a Next Fest: zkoušení zdarma bez rizika

Demoverze se v posledních letech vrátily do módy, hlavně u nezávislých studií, která si tak ověřují zájem ještě před plným vydáním. Steam k nim třikrát ročně, zhruba v únoru, červnu a říjnu, pořádá týden nazvaný Next Fest, kdy najednou vyzkoušíte stovky dem připravovaných her. Sám si z každého Next Festu odnesu tak dvě nebo tři hry, které bych jinak minul, protože se ke koupi plné verze nikdy nedostanu dřív, než na ni zapomenu.

Otevřené bety fungují podobně, jen místo krátké ukázky hrajete rozpracovanou verzi celé hry a vývojáři sbírají zpětnou vazbu od hráčů. Stahujte je vždy přes stránku hry v oficiálním obchodě nebo přes odkaz přímo z webu vydavatele, nikdy přes odkaz z fóra nebo komentáře pod videem. Falešná beta je oblíbená návnada, protože slovo „beta“ automaticky budí dojem něčeho exkluzivního a lidé bývají u něj méně obezřetní.

Jak pozná podvodný web ten, kdo nechce hledat dvakrát

Pár signálů se opakuje skoro na každém podvodném webu, i když se navzájem tváří jinak:

  • vede rovnou ke stažení souboru .exe nebo .rar, bez jakéhokoli obchodu nebo účtu,
  • adresa napodobuje známý obchod, ale s jiným koncem domény nebo s překlepem v názvu,
  • při stahování žádá vypnout antivirus, prý kvůli „falešnému poplachu“,
  • kvůli „ověření zdarma“ chce číslo platební karty nebo telefonní číslo,
  • před samotnou hrou musíte stáhnout ještě jeden „stahovací nástroj“ od cizí firmy,
  • recenze pod stránkou znějí všechny stejně a chválí titul přesně tou samou větou.

Technologie torrentu sama o sobě legální je, používají ji třeba některé linuxové distribuce k rozesílání aktualizací. Problém nastává až u obsahu, který přes ni sdílíte, a hra chráněná autorským právem mezi legální výjimky nepatří.

Stačí, aby stránka splňovala dva z těchto bodů, a je lepší zavřít kartu a najít si hru přes oficiální obchod. Většina těchto stránek vůbec nepočítá s tím, že hru dohrajete. Vydělávají na reklamách, které proklikáváte cestou k instalátoru, nebo přímo na malwaru, který vám nainstalují spolu s hrou. Čím déle vás drží na stránce plné reklam a čím víc kroků musíte projít, tím lépe se jim to vyplácí.

Když si nejste jistí, jestli je konkrétní web daného vydavatele skutečný, ověřte si ho ještě jinudy, třeba přes odkaz na oficiálním profilu hry na sociální síti nebo v tiskové zprávě, ne jenom přes první výsledek vyhledávání. Jedna shoda vzhledu nic neznamená, dvě nezávislé cesty ke stejné adrese už ano.

Instalátor, který chce víc, než na co má nárok

Legální instalátor ze Steamu, Epicu nebo GOG chce jenom potvrdit licenční podmínky a místo na disku. Jakmile po vás nějaký program navíc chce vypnout antivirus, přidat výjimku do firewallu nebo ho spustit s právy správce bez jasného důvodu, přestaňte. Legitimní hra tohle nepotřebuje. Crack, tedy nelegálně upravený spustitelný soubor, který obchází placenou ochranu hry, bývá nejčastější cestou, jak se do počítače dostane adware nebo trojský kůň. Bezpečnostní firmy, třeba ESET, před falešnými verzemi oblíbených her opakovaně varují.

Ještě předtím, než cokoli stahujete, ověřte si adresu obchodu. Nejbezpečnější je napsat si ji do prohlížeče sami, ne proklikávat placenou reklamu nad výsledky vyhledávání. Podvodné reklamy, které napodobují adresu velkého obchodu, se ve vyhledávačích objevují opakovaně a mizí, až když je provozovatel vyhledávače nahlásí a smaže.

Když si nejste jistí instalátorem, který jste stáhli mimo obchod, ale legálně, třeba přímo z webu malého nezávislého studia, nechte ho před spuštěním zkontrolovat online nástrojem, který soubor prověří desítkami antivirových enginů najednou. Pár desítek sekund čekání je levnější pojistka než přeinstalovaný systém.

Druhé pravidlo se týká peněz. Žádný legální dárek nikdy nepotřebuje číslo platební karty, ani s dovětkem „jen na ověření, hned vám ho vrátíme“. Tahle věta je klasický vzorec phishingu, tedy podvodné stránky, která se tváří jako důvěryhodná služba jen proto, aby z vás vylákala přihlašovací nebo platební údaje.

Na co si dát pozor

Stahování celé hry mimo oficiální obchod porušuje autorská práva, i když to dnes řeší jen zlomek případů. Riziko nákazy počítače je ale mnohem pravděpodobnější než návštěva soudu, a platí to i pro takzvané repacky, tedy zabalené a zkomprimované verze cracknutých her, které kolují po torrentových webech.

Nakupovat nebo vyzvedávat hry přes cizí region kvůli nižší ceně nebo dostupnosti obvykle porušuje podmínky obchodu. V horším případě přijdete o účet i s celou knihovnou, kterou jste roky legálně sbírali.

Zvlášť opatrní buďte u pozvánek do uzavřené bety, které přijdou soukromou zprávou na Discordu nebo sociální síti a slibují klíč výměnou za kliknutí na odkaz. Legitimní vydavatel rozesílá pozvánky přes e-mail spojený s vaším účtem v obchodě, ne přes cizí profil, který si píše první.

Když stahují hry i děti, nastavte si v obchodě rodičovský účet a hlídejte věkové označení PEGI stejně pečlivě jako u placených titulů. Zadarmo neznamená vhodné pro každý věk.

Když už jste omylem něco podezřelého spustili a chování počítače se změnilo, třeba se objevily neznámé ikony na ploše nebo prohlížeč najednou otevírá cizí stránky sám od sebe, odpojte počítač od internetu a spusťte úplnou kontrolu antivirem dřív, než budete pokračovat v čemkoli dalším.

Poslední věc se týká trpělivosti spíš než bezpečnosti. Aktualizace antiviru a operačního systému nechte zapnuté, i když vás obtěžují oknem uprostřed hraní, protože právě ve chvíli, kdy spouštíte neznámý instalátor, se vyplatí mít ochranu v nejnovější verzi.

Shrnutí

Než příště napíšete do vyhledávače „hry zdarma ke stažení“, zkuste to samé přímo v Steamu, Epic Games Storu nebo GOG. Najdete tam stálou nabídku free to play titulů, pravidelné rozdávačky i bezpečné demoverze, a to všechno bez rizika, že vám instalátor přidá do počítače něco navíc. Podvodný web poznáte podle toho, že po vás chce víc, než na co má nárok, ať je to vypnutý antivirus, číslo karty nebo cizí stahovací nástroj. Zbytek je jen otázka trpělivosti, protože ta nejlepší rozdávačka občas přijde zrovna na hru, kterou byste si stejně koupili. Nula na cenovce totiž neznamená nulu na opatrnosti.