Švagrův syn dostal k narozeninám peníze a k tomu zadání: kup si, na čem budeš hrát. Přišel za mnou s notebookem a třemi otevřenými panely v prohlížeči. V prvním herní počítač, ve druhém PlayStation, ve třetím Switch. Čekal ode mě jednu větu, která to rozsekne. Nedostal ji. Zeptal jsem se ho místo toho, s kým bude hrát, a on se zarazil. Na tuhle otázku totiž žádný test výkonu neodpoví.

Tak to bývá skoro pokaždé. Spor „pc nebo konzole“ vypadá jako technická debata o snímcích za sekundu, jenže se v něm rozhoduje pár docela obyčejných věcí, kde bude ta krabice stát. Kolik utratíte za dva roky, ne v den nákupu. Jestli vaši kamarádi sedí všichni na jedné platformě. A na jaké hry se doopravdy těšíte. Projdeme si to jako síto, ne jako žebříček. Po každé otázce by vám měla některá varianta vypadnout. To, co zbude na konci, bývá odpověď.

S kým budete hrát, váží víc než parametry

Kdybych měl vybrat jedinou otázku, kterou si položit jako první, byla by to tahle: s kým si ke hře sednete nejčastěji? Když má parta tři lidi na PlayStationu a vy si pořídíte Xbox, není to katastrofa, ale zkomplikuje vám to večery. Crossplay, tedy společné hraní lidí na různých platformách, dnes umí spousta velkých online titulů. Ne všechny a ne ve všech režimech. Hlasový chat navíc často zůstává uzavřený uvnitř jedné platformy, takže i tam, kde spolu hrát můžete, si nakonec voláte přes aplikaci v mobilu. A hry, které crossplay nemají vůbec, pořád existují. Co všechno se mezi platformami přenáší a co ne, rozebírá text o crossplay a cross-progression.

Druhá strana téže otázky je hraní u jedné obrazovky. Když počítáte s tím, že si k vám bude sedat kamarád nebo že budou děti hrát ve dvou vedle sebe, mají konzole navrch. Rozdělená obrazovka se tam objevuje častěji, ovladač navíc připojíte během chvíle a nemusíte řešit druhou klávesnici. Na počítači se dá totéž zařídit, jenže u stolu se dva lidi tísní a her s rozdělenou obrazovkou je tam méně.

Jestli hrajete hlavně sami nebo s jedním člověkem v domácnosti, tenhle bod klidně přeskočte. Když je vaše hraní z devadesáti procent večerní parta, dejte mu z celého článku největší váhu. Sám jsem si kdysi koupil konzoli, na které nikdo z mých známých nehrál, byla to hezká krabice a hrál jsem na ní půl roku sám.

Rozpočet nekončí u krabice

Cenovka na obalu je jenom splátka první. Přidejte k ní druhý ovladač, hry a u konzolí předplatné, bez kterého se u většiny placených titulů online nezahrajete. Konzole má tu výhodu, že víte, co kupujete. Jedna krabice, jeden kabel do televize, hotovo. Herní počítač postavíte skromně i pořádně draho a rozdíl mezi sestavou na Minecraft a sestavou na moderní hry ve vysokém rozlišení je propastný. Zato u něj neplatíte za samotné online hraní, hry mívají hlubší slevy a starší tituly se prodávají za pár korun.

U konzolí se počítá s předplatným, ať už jde o PS Plus, Xbox Game Pass, nebo Nintendo Switch Online. Liší se úrovněmi, cenou i tím, co v nich zrovna je, a v průběhu roku se to mění. Konkrétní částky ani seznamy her ode mě nečekejte, ověřte si je přímo u Sony, Microsoftu a Nintenda, protože se liší i podle regionu. Obecně platí jediné: předplatné s knihovnou her se vyplatí tomu, kdo střídá hodně titulů. Když hrajete rok jednu jedinou hru, je to výdaj navíc.

Levnější cesta dovnitř vede přes starší generaci konzolí a přes bazar. Knihovna her je u nich obrovská a stojí zlomek. Nevýhodu znáte: velké novinky na starší hardware postupně vycházet přestávají. Pro dítě, které chce hlavně stavět kostky a hrát fotbal s kamarády, to bývá rozumný kompromis. Pro dospělého, který se těší na čerstvé tituly, spíš slepá ulička. Do rozpočtu patří ještě jedna položka, na kterou se přijde až po pár měsících: místo na disku. Velké moderní hry zabírají desítky gigabajtů a s aktualizacemi jim to ještě naroste. Na konzoli je vestavěné úložiště omezené a rozšíření se kupuje podle toho, co daný výrobce povoluje, takže ceny nebývají nejpřívětivější. U počítače dokoupíte další disk skoro kdykoli a levněji, kdo drží nainstalovaných pět her současně, pozná ten rozdíl už během prvního roku.

Nejšetrnější start je ten, u kterého nekoupíte nic. Zkuste půl roku hrát na tom, co doma máte, a nechte peníze ležet. Kolik se toho dá odehrát bez placení, ukazuje přehled her zdarma a herních předplatných.

Které hry vás vlastně táhnou

Tady se rozhodování obvykle láme.

Exkluzivita znamená hru, která vychází jen na jedné platformě. U Nintenda je to nejvýraznější, protože Mario, Zelda, Pokémoni ani Animal Crossing jinde legálně nespustíte. Pro spoustu rodin je právě tohle celý důvod, proč mají doma Switch. Sony staví na vlastní řadě velkých příběhových her, u kterých se část po čase objeví i na PC, obvykle ale se zpožděním. Microsoft své hry vydává na Xboxu a na počítači souběžně, takže slovo exkluzivita u něj dnes znamená něco jiného než před deseti lety. Když jsou vaše srdcovky strategie, budovatelské hry, simulátory nebo modifikace (mody, tedy úpravy her od samotných hráčů), počítač vyhrává tak jasně, že nemá cenu o tom vést debatu. Ovládání myší a klávesnicí je pro tyhle žánry postavené a modderská komunita prodlužuje životnost her o roky.

Když hrajete hlavně sportovní série, akční hry a velké příběhové tituly z gauče, dá vám konzole totéž s menší námahou. A pokud jste žánrový všežravec, dívejte se na to, kde vám hry vydrží. Knihovna koupená na počítači vás nejspíš přežije, protože starou hru ze Steamu spustíte i za deset let. Konzolová knihovna je svázaná s účtem a s tím, jak dlouho výrobce podporuje zpětnou kompatibilitu, tedy schopnost nové konzole spustit hry z generace předchozí.

Kde bude ta věc stát

Zní to jako detail, dokud se doma nepohádáte o televizi. Konzole je stavěná pod televizi a na hraní z gauče. Obývák je ale sdílený prostor, když je televize obsazená každý večer od osmi, bude vám konzole ležet ladem a půjdete stejně k počítači.

Počítač zabere stůl. Chce židli, monitor, místo pro myš, zásuvku a trochu vzduchu kolem skříně. Zato na něm uděláte i všechno ostatní, od školy po střih videa. Pro studenta, který stejně potřebuje počítač na učení, bývá tenhle argument nejsilnější z celého článku. Nintendo Switch a přenosné konzole do ruky řeší jiný problém.

Hrajete ve vlaku, na chatě, v posteli vedle spícího partnera. U Switche jde hru odnést od televize a pokračovat v ní venku, což je důvod, proč ho hodně lidí vlastní vedle jiné konzole. Pozor na to, že tohle neumí každá varianta, model Lite je určený jen do ruky. Rozdíly mezi jednotlivými verzemi rozebírá samostatný text o rodině Nintendo Switch. Existují i přenosné herní počítače se Steamem nebo Windows. Berte je jako specialitu pro hráče, kteří vědí, co dělají. Nováčkovi bych je jako první zařízení nedoporučil, protože kombinují nároky obou světů.

Kolik času chcete trávit nastavováním

Tady se oba tábory liší nejvíc. A tady se taky nejčastěji zklame ten, kdo si vybíral podle tabulky výkonu.

Konzole je dohoda: vzdáte se sahání skoro do všeho výměnou za to, že hra prostě naskočí. Vývojář ji vyladil na jeden konkrétní hardware, který má každý hráč stejný. Vy si vyberete mezi režimem s hezčí grafikou a plynulejším během, a víc řešit nemusíte.

Počítač je pravý opak. Ovladače grafické karty, rozlišení, úroveň detailů, vertikální synchronizace, škálování obrazu, snímková frekvence. Půl hodiny v nastavení je běžná daň a občas zjistíte, že hra padá kvůli aktualizaci, se kterou nemáte nic společného. Pro část hráčů je tohle koníček sám o sobě, ladí si sestavu s podobnou radostí, s jakou jiní přehazují převodníky na kole. Kdo má na hraní dvě hodiny týdně, bude to vnímat jako krádež času.

Nechci být k počítači nespravedlivý. Ta samá otevřenost je i výhoda. Když hra běží špatně, na PC s tím něco uděláte, na konzoli počkáte, až vývojář vydá opravu.

Čím to budete ovládat

Ovladač a myš s klávesnicí nejsou zaměnitelné nástroje a rozdíly mezi žánry jsou větší, než člověk čeká.

V soutěžních střílečkách míří myš přesněji. Konzole to dorovnávají takzvaným aim assistem, tedy dopomocí s mířením, kolem které se vedou nekonečné hádky o férovost. V závodních hrách, sportech, plošinovkách a akci z pohledu třetí osoby je naopak pohodlnější ovladač a spousta hráčů si ho k počítači stejně kupuje.

Dobrá zpráva je, že tahle volba není doživotní. Ovladače fungují i na PC a část konzolových her podporuje klávesnici s myší. Podrobné srovnání najdete v článku ovladač vs. myš a klávesnice.

Čtyři tábory a komu se hodí

Když se ptáte, jaká herní konzole je pro vás ta pravá, pomůže podívat se na každou variantu i z té nepříjemné strany.

Herní PC dává smysl, když hrajete strategie a modifikované hry, chcete jedno zařízení na hraní i práci a nevadí vám občas něco doladit. Sedne i tomu, kdo nakupuje ve slevách a chce si knihovnu držet roky. Nehodí se člověku, který chce zapnout a hrát, ani tomu, kdo má rozpočet napevno a nechce za pár let řešit, co se bude muset vyměnit.

PlayStation je volba pro velké příběhové hry a pro hraní z gauče bez starostí. Vybíráte hlavně mezi verzí s mechanikou na disky a bez ní. Pokud kupujete hry použité nebo si je půjčujete od kamarádů, mechaniku chcete. Nehodí se, když vaše parta sedí jinde nebo když jsou vaše srdcovky mody a strategie.

Xbox postavil svou nabídku kolem předplatného s knihovnou her a část titulů vydává i na počítač. Pro rodinu, která chce hrát hodně různých věcí za měsíční poplatek a nekupovat každou hru zvlášť, to bývá logická volba. Nehodí se tomu, kdo touží hlavně po japonských exkluzivitách, ani tomu, komu vadí, že se obsah předplatného v čase mění.

Nintendo Switch je jiná kategorie. Kupujete si ho kvůli hrám, které nikde jinde nejsou, a kvůli tomu, že se dá vzít s sebou. Dobře funguje u dětí a u hraní ve dvou na jedné pohovce. Nehodí se, když chcete nejvěrnější grafiku a velké online střílečky, tam narazíte na hardwarové limity i na menší hráčskou základnu.

Žádný z těch čtyř táborů není objektivně nejlepší. Každý z nich udělal jinou dohodu mezi cenou, pohodlím a svobodou.

Pět otázek, po kterých už výběr nebývá těžký

Když se pořád nemůžete rozhodnout, projděte si to na papíře. Trvá to pár minut a bývá to spolehlivější než čtení diskuzí.

  1. Na jaké platformě hrají lidé, se kterými budete hrát nejčastěji?
  2. Vypište dvě hry, kvůli kterým to celé kupujete. Na čem vycházejí?
  3. Kolik jste ochotní utratit za dva roky včetně her a předplatného?
  4. Kde bude zařízení fyzicky stát a je ta obrazovka volná, když chcete hrát?
  5. Baví vás ladit nastavení, nebo chcete zapnout a jít?

Odpovědi se často perou. Parta hraje na konzoli, ale vy chcete strategie a máte doma obsazenou televizi. V takové chvíli nehledejte zařízení, které zvládne obojí napůl, a rozhodněte se podle toho, co budete dělat častěji. Kompromisní nákup obvykle skončí tím, že si za rok koupíte i tu druhou věc.

Kdy má cenu s nákupem počkat

Nákup na začátku generace a na jejím konci vypadá jinak. Čerstvě vydaná konzole má knihovnu teprve před sebou a část her pro ni ještě vychází i na tu předchozí. Ke konci životního cyklu koupíte totéž levněji a se stovkami dostupných her, jenže za dva roky přijde otázka nástupce. Ideální okamžik neexistuje. Existuje jen chvíle, kdy vyjde hra, kvůli které to celé chcete. To je mimochodem docela dobré vodítko. Když si nedokážete vybavit ani dva tituly, na které se na daném zařízení těšíte, ještě nemáte důvod nakupovat.

Na co si dát pozor

Nejčastější chyba je vybírat podle výkonu, rozdíl mezi platformami uvidíte v testech a v porovnávacích videích, jenže při skutečném hraní ho po týdnu přestanete vnímat. Chybějící hra nebo parta na jiné platformě vás bude štvát pořád.

Druhá past je počítat jenom hardware. K rozpočtu si připočtěte druhý ovladač, hry, předplatné a u počítače i monitor s klávesnicí, pokud je nemáte. Částka spočítaná na dva roky dopředu vám o nákupu řekne mnohem víc než cenovka v obchodě. Digitální verze konzolí bez mechaniky bývá levnější, ale platíte za to jinde. Hry kupujete výhradně v obchodě dané platformy, nekoupíte je použité a nepůjčíte je kamarádovi. Kdo šetří, měl by si to spočítat, protože při větší knihovně nemusí levnější krabice vyjít levněji.

U dětí přidejte ještě jednu vrstvu. Zkontrolujte věková doporučení PEGI a nastavte rodičovskou kontrolu dřív, než konzole poprvé naskočí, ne až po prvním nočním hraní. Zapomíná se taky na internet. Stahování moderních her je objemné, aktualizace chodí často a některé tituly chtějí připojení i tam, kde hrajete sami. S pomalou linkou nebo datovým limitem vypadá hraní jinak, než jak ho ukazují reklamy.

A poslední upozornění, které platí pro celý článek. Ceny, obsah předplatných i dostupnost jednotlivých verzí konzolí se mění v řádu měsíců a liší se podle regionu. Než něco objednáte, ověřte si aktuální stav přímo u výrobce platformy nebo u prodejce. Diskuzní příspěvek starý rok a půl je v tomhle horší rádce než pět minut na oficiálním webu.

Shrnutí

Nejdřív si odpovězte, s kým budete hrát. Pak vypište hry, kvůli kterým nakupujete, a zjistěte, kde vycházejí. Potom spočítejte peníze na dva roky a nakonec se podívejte, kde bude zařízení stát a jestli ho tam vůbec dokážete zapnout. Zbyde vám obvykle jedna varianta. Herní platforma je nakonec jenom dveře. Rozhodujte se podle toho, kdo je za nimi a co se v té místnosti hraje, ne podle toho, jak nablýskaná je klika. A když se spletete, nic hrozného se nestane, konzole i počítače se dají prodat a knihovna her vám v hlavě zůstane tak jako tak.